Třetí únorový víkend byl ve znamení četných narozeninových párty našich členů (4), ale i zvýšených tenisových aktivit, spočívajících nejen v bohaté účasti kvasinských hráčů (5) na turnajích, ale i v nesmělém odpracování prvních brigádnických hodin (11, zbývá 289) v areálu.

V roli spoluFavorita cestoval vozem Felicia na halové oblastní přebory v minitenisu do Svitav Martin Holub. Vybaven typickou „holubovskou“ kšiltovkou a pravidelně posilován nezbytnou dávkou energeticky bohatých palačinek splnil tajná očekávání. Ačkoliv v semifinále podlehl 1:2 na sety pozdější vítězce B. Bartošové ze Dvora Králové, v zápase o 3. místo již jednoznačně zvítězil nad S. Šejnohou ze Svitav a vybojoval svůj první tenisový pohár. Po 3. místě Andrejky Tobiškové z oblastních přeborů mladších žákyň je to letos již druhý cenný individuální úspěch našich hráčů (fotografie oceněných Fotogalerie 2015 během sezóny)

Nelenošili ani dorostenci. Do Chocně vyrazili pro nějaké ty žebříčkové bodíky Kuba Ponku a Tomáš Polívku. Oba ve dvouhře postoupili do čtvrtfinále, ale v něm už na nasazené soupeře nestačili. Ve večerních sobotních hodinách se na obhajobu loňského i předloňského deblového vítězství vypravil na turnaj do Nového Města Bóďa. V tradiční sestavě s Jardou Hanušovým na forhendu byl zisk hattricku téměř na dosah. Leč fináloví soupeři (Dopita, Melichárek) neměli slitování a povolili našim (s Jardou to taky jednou dopadne) hráčům „až“ 2. místo.

Od sobotního rána se potili nejen sportovci na kurtech, ale i letošní první prácelační brigádníci (viz fotogalerie 2015). Sluníčko stydlivě opalovalo, lahodná hruškovice (r. 2012) udržovala konstantní pracovní nasazení, na cvičáku byl božský klid (oproti pátku), a tak jediným nahlas poukázaným nedostatkem byla absolutní nepřítomnost piva (jako bych teď slyšel přemítat čtenáře, kdo asi tak mohl kritizovat, ale tentokrát se musím Mišáka zastat, z jeho úst to nevyšlo (jednak mu po pátku moc nechutnalo a kdybych ještě napsal, že se po vydatné snídani moc nepředřel, tak by asi příště ani nepřišel)). Do další brigády je tedy co napravovat a zlepšovat.

(článek obsahuje product placement)

Zdravím všechny příznivce klubu!

Jak jste již určitě všichni zaregistrovali, v posledních měsících nastaly výpadky klubových stránek. Zřejmě velká atraktivita obsahu stránek způsobila, že je nám nějaký hacker-antitenista (cesty vedou někam do jižní koreje) trochu zneužil k rozesílání spamových emailů. 

Správce domény mě na to asi dvakrát upozornil. Zkusil jsem tedy přehrát napadené soubory webu ze záloh, ale bohužel oprava vydržela tak tři dny, než se tomu šmejdovi opět povedlo web prolomit.

Verze redakčního systému byla již poměrně stará a proto nešlo provést upgrade na novou zabezpečenou verzi. Nezbylo než vše smazat a začít znovu od píky.

Nová verze se bude postupně budovat, určitě budou zachovány všechny fotogalerie a poslední články. Nejhorší práce bude s grafikou webu, je to práce na několik týdnů. 

Uvidíme, jak se vše povede. Výhodou nového systému bude nejen bezpečnost, ale i přizpůsobení webu pro mobilní zařízení. Mělo by být vše pěkně zarovnané, jak jste na to zvyklí z komerčních webů.

Tak už dost povídání, jdu na to.

Martin Kadlec

A já jdu taky na to a zkusím to postupně doplňovat

Milan Nosek

Již tradičně byla poslední lednová sobota tím správným časem a vytopený sál U Elišky tím správným místem pro zahájení kvasinského tenisového roku 2015.

Na úvod celé akce byla bouřlivým potleskem a drobnými dary oceněna za mimořádný výkon Andrejka Tobišková, které se podařilo vybojovat 3. místo ve dvouhře mladších žákyň na oblastních přeborech a jako historicky první člen našeho klubu získala právo účasti na Mistrovství ČR. Jak prozradila v následném krátkém rozhovoru, dalším cílem je nejpozději příští rok porazit tátu.

Odměna neminula ani Moriho, jenž si dopajdal pro putovní pohár za vítězství v oddílovém žebříčku. Jeho vyvrtnutý kotník (na facebooku lze stále lajkovat) bohužel znemožnil plánovaný vzájemný sólový tanec obou oceněných, z čehož měla především Andrejka očividnou radost. Fotokniha Dekáda v kýblu mapující právě skončenou první desetiletku Tomášovi aktivní tenisové činnosti jakoby symbolicky předznamenala potřebu této věci (kýblu) v průběhu večera.

Program pokračoval první soutěží, jež dramatičností a vyrovnaností předčila předcházející ročníky. Kvalita posledních (ve skutečnosti prvních) dvou párů již neúměrně protahovala souboj o vítězství, a tak jsem musel za pochodu měnit pravidla a za vítěze určit pár s vyšším uměleckým dojmem. Na tuto změnu nejlépe reagoval Dušan, jenž mě postupným odhalováním Martininých zad přesvědčil, kdože se má stát šampiónem. Těsně druzí skončili obhájci loňského titulu Rosťa s Ivetou a na 3. místo se vyšvihli nováčci Michal s Blankou.

Dramatičnost nescházela ani další soutěži. Ve finále to již vypadalo na vítězství družstva kapitána Jirky, ale lehké zaváhání (možná trochu ztráta koncentrace a podcenění) na poslední předávce vrátilo do hry o prvenství tým kapitána Mirka. Takticky skvěle zvládnutá předávka s otočkou (i když až na 2. pokus) mezi Bóďou a Ráďou nakonec rozhodla o těsném vítězství tohoto družstva (drobné protesty soupeřů byly utnuty v zárodku).

Po dalších tanečních sériích ideálně namixovaných Martinem Dohnálkem přišla ke slovu kulturní vložka. Díky kultivovanému pásmu sestávajícímu se z oslavného projevu, vše odhalující chvilky poezie a památného dialogu na motivy výjevu ze života tenisty „Péťo nemusíš …“, se dobře bavící publikum seznámilo s velice úspěšným vystoupením družstva Benjamínků ve 4. RTL. Slavnostní předání triček z těl fanynek pak pro přítomné hráče znamenalo nejvyšší možné ocenění za jejich skvělou reprezentaci klubu. Bezpochyby je na místě poděkovat i představitelům hlavních rolí Jirkovi (Bečva) a Petrovi (Dunaj), recitátorkám Janě a Radce a v neposlední řadě i Michalovi (Karas) za přesvědčivý výkon ve vedlejší roli.

Co se týče poslední soutěže, v tuto chvíli si pouze vybavuji jednoznačné vítěze Adrianu a Tomáše, ale bohužel páry umístivší se na 2. a 3. místě mi tak nějak zahalila mlha. Tímto je žádám, aby se mi přihlásili a mohl jsem je doplnit do konečné výsledkové listiny (stejně mohou učinit i páry umístěné na 4. – 16. místě, ale ty by hlavně měli trénovat již na příští rok – plechovky i rakety mohu zapůjčit, případně lze využít i jiné podobné nástroje).

O vynikající fyzické připravenosti našich členů na sezónu svědčí fakt, že ve dvě hodiny se drtivá většina (v tuto chvíli chyběl snad jen Mori) stále výborně bavila a řádila na již značně prošlapaných parketách lipovského kulturního stánku a drtivá většina z původní drtivé většiny i ve tři a drtivá …. i ve čtyři. Pokud se tedy i nadále v průběhu sezóny bude dařit, tak jako při 1. smeči, máme se opravdu na co těšit. (foto z akce ve fotogalerii 2015)

Ukončením sezóny započalo pro tenisty období zápasového půstu, každoročně nejnudnější část roku. Díky tomu je ovšem otevřen prostor i pro účast na jiných aktivitách, jimiž letošní podzim překypuje. Ti pracovitější vybíjejí nashromážděnou energii zejména při kopáčských pracech v areálu, kulturněji založení členové projevili svoji hudební gramotnost návštěvou koncertu skupin Alkehol a Harley a tradičním vrcholem boje proti podzimnímu lenošení se stalo klubové bowlingové mistrovství smíšených družstev.

Maximální kapacita 32 kvalitních hráčů byla v požadovaném termínu naplněna, a tak bylo možno v klidu sestavit osm, dle dostupných statistických údajů vyrovnaných čtyřčlenných týmů. Proklamovaná vyrovnanost vydržela pouze v úvodním kvalifikačním kole, když se hned pět družstev vešlo do rozmezí pouhých 16 kuželek. Následující souboje play-off už tolik dramatičnosti nenabídly, snad jen Mišák (156) se lehce zapotil při postupu svého družstva přes skvěle dorážející Jitku (162). Postupně klesající výkonnost jednotlivců potvrdily finálové souboje o konečné umístění. Téměř polovina hráčů si nechala svůj nejhorší výkon právě do těchto klíčových okamžiků. Naskýtá se tedy otázka pro klubového psychologa a kondičního trenéra, která z těchto stěžejních složek více zapříčinila tento trend.

Ani členové vítězného družstva se určitým drobným výkyvům nevyhnuli, avšak jako jediní svůj kolektivní výkon neustále navyšovali.

Tahounem byla od prvního hodu Martina M., která nejenže zvítězila mezi ženami (před Jitkou K. a Martinou N.), ale navíc obsadila celkové 3. místo mezi všemi. Se Zdendou jsme jí v úvodních dvou kolech z bezpečné vzdálenosti kryli záda a díky tomu se přikouleli do finále z 2. místa. Čtvrtý člen našeho týmu – Jura, postupoval celou soutěží s rozvahou a nenápadně dle vývoje situace. Jeho čísla téměř geometricky narůstala (35, 71, 125) a hlavně jeho zásluhou se nám podařilo nakonec o 53 kuželek porazit družstvo pana Michala (2. místo obsadil i mezi jednotlivci) s Máriem, Evou a Péťou, užívající si poslední týdny svobody. Bronzem se po vyrovnaných výkonech mohou pyšnit Zdenek senior, Jindra, Petr Š a Alice. Za úspěch jistě považuje celkové 4. místo Petr B, kterému sekundovali Martin K., Martina N. a Jana H. Zatímco v bowlingové lize Pjotřek celý podzim tak trochu stagnuje, zde se zejména na dráze č. 2 rozmáchl k vysokým číslům (187, 168), která ho zaslouženě vystřelila v doplňkové soutěži až k celkovému vítězství mezi jednotlivci. Další individuální tituly byly uděleny následně: skokan večera – Jura (ze 35 postupně na 125), opačnou cestou se vydal Martin K. (ze 136 na 80), nejvyrovnanější hráč – Jana V. (76, 73, 74). V historickém žebříčku si průměr nejvíce polepšila Martina N. (o 32,8), naopak propad zaznamenal Petr Š. (o 25) a historicky nejstabilnější výkonnost potvrdila Radka B. (odchylka pouze 0,2 od dlouhodobého průměru).

Děkuji tímto kolegům z družstva za zodpovědný a hodnotný výkon gradující ziskem prestižního titulu (už jsem byl doma poslední, kdo ho ještě nezískal) a všechny zvu příští rok přibližně ve stejném termínu na již 6. mistrovství. (17.11.2014)