Bowlingové mistrovství

 

V pořadí již 6. ročník bowlingového mistrovství TK Kvasiny proběhl již tradičně na nevyzpytatelné Dlouhoveské čtyřdráze za účasti nejširší koulařské špičky.

Maximální kapacita startovního pole byla naplněna již dávno před termínem, a tak jsem měl spoustu času na objektivní sestavení vyrovnaných týmů. Využil jsem databázi dlouhodobě vedených a pečlivě zaznamenávaných výkonů, na jejichž základě jsem sestavil osm čtyřčlenných družstev. Uspokojen průměrnou odchylkou 0,47 kuželky na 1 družstvo nevzal jsem již bohužel v potaz KMF (koeficient momentální formy), kterýmžto bych vstupní výkony patřičně zohlednil. Tato neomluvitelná nedbalost a nedůslednost zásadním způsobem ovlivnila celé zápolení.

Bowlingmástři Honza, Martin, Tomáš a Zuzka od počátečních hodů nekompromisně bourali nejen kuželky, ale hlavně veškerý, teoreticky správně propočítaný systém. Ve všech kolech zaznamenali nejlepší výkony (574, 613, 489 – to už jim evidentně docházeli síly) a suverénně zvítězili. Ostatní družstva již tak kvalitní výkony nepředváděla. Někteří se postupně propadali (Petr, Jindra, Věra, Jana) až na 8. místo, jiní stoupali (Milan, Vašek, Jitka, Jana) na 2. místo a někteří se museli cítit jako na houpačce. Nejvyrovnanějšími výkony se prezentoval manšaft Petr, Zdenda, Alice, Míša (429, 429, 439), což jim vyneslo zcela jistě uspokojivé 3. místo. Nejdramatičtější okamžiky přineslo play-off utkání mezi Mišákovou letkou a Bóďovou družinou. I několikeré opakované přepočítávání stvrdilo rezolutně Mišákův propad do skupiny o 5. - 8. místo o 1 kuželku.

Letošní šampionát je již minulostí. Veškeré hodnoty jsou zaznamenány v příslušné databázi, z níž už nyní vyplývá, že sestava jednotlivých družstev pro příští rok bude zcela jistě odlišná. Na každého hráče bych už nyní měl jednu zásadní prosbu: „Když už si sakra dlouhodobě buduješ nějaký průměr, tak se k němu při akci takovéhoto významu maximálně přibliž – Zuzko, Tomáši, Martino i ty Martine“.

A na závěr přidám ještě jednu téměř neuvěřitelnou zajímavost. Dlouhodobý průměr (od r. 2011) na 1 hráče činil před letošním koulením 109,0 kuželky na 1 hru. Průměr letošního zápolení činí taktéž shodných 109,0 kuželky na 1 hráče a hru. A nyní otázka pro matematiky, zkuste si schválně spočítat, kolik činí dlouhodobý průměr na 1 hráče a hru nyní. Správnou odpověď pro vaši kontrolu zveřejním v některém dalším článku J.

(foto z akce ve fotogalerii)

DSC08101.JPG

 

Zazimování

Nebývale vysoký počet optimisticky naladěných úderníků dorazil v sobotu plnit náročné úkoly vedoucí k zazimování areálu. Ačkoliv slunečné počasí vybízelo k opačným aktivitám, všudypřítomné silné vrstvy listí si vynucovaly pozornost všech našich děvčat. A ta se s tím vůbec nemazlila. Teda spíše mazlila. Zejména ortodoxní představitelky obouručného bekhendového držení (Bára, Blanka, Jana, Martina, Míša, Petra a Radka též) si několikahodinovým intenzivním kontaktem s hráběmi osvojily techniku kontinentálního forhendového uchopení s lehkým pokrčením loktů při současné dominanci spodní ruky. Jelikož tyto jednorázové techniku zlepšující akce nemají většinou dlouhodobý vliv na definitivní kvalitativní změnu, lze v průběhu měsíce správné držení stále pilovat. Listího je na stromech pořád dostatek.

Taktéž mužská složka se daných úkolů chopila s vervou, a tak jsme již krátce po poledni dospěli k poslednímu bodu obsáhlého seznamu činností, v jehož plnění jsme se s panem Michalem statečně angažovali až do večerních hodin. Odpolední tenisový duel ve čtyřhře zakončil letošní žebříčkovou sezónu. O majitelích šeků již bylo rozhodnuto a tak bylo v sázce konečné 12. místo, jež nakonec díky zlepšení v koncovkách obou setů vybojoval s Martinovou pomocí Jirka. Mišák, převážnou část sezóny handicapován zdravotními problémy svůj comeback neoslavil vítězstvím a klesl ve vyrovnané 2. polovině tabulky na 14. pozici.

Nedělní odpoledne skýtalo poslední možnost (pro moji generaci) zahrát si ve stínu smrků lemujících jihozápadní část areálu, čehož jsem využil. Zástupci mladší generace si plácali na sluníčku neuvědomujíc si historický význam situace, která se bude opět opakovat až za několik desítek let, bo v pondělí nastoupili dřevorubci a počali tít kmen za kmenem (viz. fotogalerie)DSC08014.JPG

 

Historický úspěch

Počtem vrcholů začíná letošní kvasinská tenisová sezóna převyšovat Himaláje a výjimkou nebyl ani uplynulý víkend.

Ostřílenému promotérovi besídkových akcí panu Michalovi, se i přes obtíže způsobené nataženým lýtkovým svalem PDK podařilo v pátečním podvečeru zorganizovat tenisovou exhibici. Jejími aktivními účastníky se stali M. Blaško (630 ATP k 30. 8. 2015) a Bóďa (309 CŽ 2014). Servisy, létající rychlostí okolo 200 km/h a nekompromisně mazající precizně narýsované lajny jasně ukázaly cestu, jak se dostat na žebříček ATP. Společné foto všech hlavních aktérů bude snad časem zařazeno do fotogalerie (nejprve musím vyříznout lehce navátého pana senátora, jemuž se úspěšně dařilo vetřít se na všechny snímky).

Šest hráčů, šest osobních automobilů, 18 členů realizačního týmu a fanoušků a jednoho maskota čítala výpravna delegace prezentující náš klub v sobotu 5. září při MASTERS Východočeské oblasti v minitenise družstev. Do Dvora Králové dále zavítaly expedice ze Svitav a Pernštýna Pardubice a společně s domácími a našimi dětmi zkompletovaly plejádu vycházejících tenisových hvězdiček.

Úvodním soupeřem našich kluků byli vrstevníci z města perníku. Kardiaci a psychicky labilnější jedinci absorbovali hned od začátku jednu výživnou dávku za druhou. Martin odvracel v koncovce 3. setu tři mečboly, Tomáš prospal celý 1. set, aby pak ve zbývajících dvou lehce vyhrál a v dalším zápase byl zase mimo. Honzovi nestačilo ve 2. setu vedení 7:2 ani následné tři mečboly, a tak se o celkovém vítězi muselo rozhodnout až ve 3. setu. Zde se Honza projevil jako zkušený harcovník bez nervů a bezpečně navyšoval vedení až do stavu 7:1. Následný průlet letounu s větroněm v zádech chvilkově obrátily jeho pozornost jiným směrem, ale pak už opět soustředěně dotáhl koncovku a pečetil naše vítězství 5:3.

Po chvilkové euforii z vítězného vstupu a snížení tepové frekvence na běžné hodnoty vstoupili kluci do arény proti domácím šelmičkám. Tygřice Bára měla tentokrát ostřejší drápky než Martin a narušila naše předzápasové propočty. Marek sice s přehledem a bez zakolísání srovnal na 1:1, ale jelikož Honza se celý 1. set kochal (a navíc přeci nemůže prohrát s holkou) a Tomáš ve svém zápase zrovna nebyl favoritem (což 1. set potvrdil), schylovala se pomalu mračna nejen nad areálem, ale i nad námi. Kluci už však mají něco za sebou a vědí, že rozhoduje až zisk posledního míčku. Honza se opět soustředil a zápas lehce otočil. Tomáš byl v daleko svízelnější situaci. Musel odvracet tři mečboly a naštěstí hned svůj první proměnil. Z téměř beznadějné situace bylo vedení 3:1, které následně Martin a opět Tomáš svými body pojistili na konečných 5:3. Do zápasu zasáhli i Matěj a Honzík, který byl krůček od překvapivého výsledku.

Euforie i tep opět maličko vykulminovaly (hlavně mezi členy realizačního týmu a fanoušky), bo se blížilo vyvrcholení celoročního úsilí – souboj letos doposud neporažených týmů. Děti hrající za Svitavy měli za sebou šňůru 15 vyhraných utkání a impozantní skóre 114:6, což opravňovalo sázkové kanceláře označit je za jasné favority (kurs se ani nevypisoval). Naši kluci kontrovali bilancí 15 vyhraných zápasů a skóre 96:24.

Úvod jako přes kopírák. Marek nestačil na nejlepší hráčku celého turnaje B. Veselou a Martin pokulhával za svým sezónním rivalem E. Růžičkou. Do 2. setu však vlítnul s odhodláním zápas otočit, což se mu díky přesným úderům a bojovnosti dařilo. Ve 3. setu lítala vzduchem převážně soupeřova raketa a Marťas v pohodě srovnal na průběžných 1:1. V další rundě Tomáš a Honza začali podle osvědčených not. První set je jenom na rozkoukání a lehké rozhejbání. Od 2. setu oba přeřadili na vyšší rychlost a dávali fanouškům čím dál větší prostor pro potlesk gradující v koncovkách 3. setu. Opět jsme vedli 3:1, což vyvolávalo nadšení a optimismus nejen v areálu, ale díky on-line vysílání třeba i v Moskvě, kam si odlétnul jeden ze strůjců (nejen biologický) tohoto úspěchu Péťa Holub. Bylo však jasné, že odvetná část bude těžká výzva. Prognóza se bohužel vyplnila. Jednotlivé zápasy už tolik dramatičnosti nenabídly a tak se skóre zastavilo na stavu 4:4, znamenajícím díky lepšímu poměru setů 1. místo pro Svitavy.

Ač mezi kluky zavládl chvilkový smutek a zklamání, následný přípitek a oslava skvělého 2. místa jim vrátila úsměv a radost, stejně jako všem trenérům (až do doby, než při návštěvě Safari se zděšením Bóďa s Petrem zjistili, že se kluci pohybují mezi nosorožci).

Ještě jednou gratulace všem a začínáme trénovat na příští sezónu.

Obrázek1.jpg

Zakončení sezóny

Letošní Zakončení sezóny přilákalo do sluncem zalitého areálu 47 hraníchtivých nadšenců a desítku skalních fandů a fanynek. Rekordní porce oficiálních zápasů (72 čtyřher, z toho 45 smíšených, 9 rodinných, 6 dámských a 12 mužských) donutila účastníky k odepření si tradičního sobotního polehávání a až na notorické opozdilce (i když to tentokrát vypadalo, že Mišák na žádné páteční besídce nebyl) si mohli všichni před devátou hodinou připít na zdárný průběh akce.

Na četná přání byly tradiční turnaje mixů a rodičů s dětmi rozšířeny o další kategorie, čímž bylo všem umožněno předvést své umění na dvou frontách a zvýšit tak svoji šanci aspoň na drobný úspěch. Některým však ani dva turnaje nestačily k zisku byť jediného setu, což vede k úvahám o dalším rozšíření a rozprostření do celého víkendu.

Již tak značný počet atraktivních zápasů byl obohacen díky neustále se stupňujícím větrným poryvům o nezapomenutelné pohybové kreace při často marné snaze o zahrání jakéhokoliv úderu. Neuvěřitelným způsobem si s většinou zašpásovalo losování 16 smíšených párů. Ačkoli se ani jedna z devíti manželských dvojic vzájemně nevytáhla, ve skupinách na sebe narážely hlavy rodin téměř pravidelně. Nejkurióznější situace nastala v „déčku,“ kde proti sobě bojovali Petr a Radka, Zdenda a Jana, Martin a Petra. V dalších skupinách na sebe narazili Martin s Věrou, já s Martinou a Jirka s Alicí (oba si navíc vyfasovali stejné protějšky jako vloni). Dle dostupných informací se výsledek vzájemných zápasů do dalšího společného soužití výše jmenovaných prozatím nepromítl. Jelikož však do play off postupovali všichni, mohla být porážka ve skupině i taktickým prvkem pro zachování rodinné pohody ze strany nezvítězivšího.

Díky precizně stanovenému časovému rozpisu (se musím pochválit), pouze občas narušenému nepřizpůsobivými jedinci a jejich dlouhými výměnami (čímž zcela sabotovali úvodní nařízení vedoucí k plynulému průběhu), se podařilo vše odehrát tak, aby finálový zápas mohl vygradovat již za svitu ramp a zvýšeného zájmu obecenstva korzujícího mezi plnými stoly a vyprazdňujícími se sudy (na jejich případném dopití jsme se sešli v nezvykle hojném počtu v neděli odpoledne a jakým to šokem bylo zjištění, že i pivo ze sudu se vypařuje – až z toho jindy žlutý Petr málem zezelenal - po konzumaci grepolimetkovýho birella).

Oblíbenou atrakcí se stalo využití umělé plochy. Tentokrát jsme na ně s Petrem vyměřili pomocí Mišákem zapomenuté papírové pásky hřiště lichoběžníkového tvaru (snad to nikdo ani nepoznal), čímž jsme navýšili počet regulérních kurtů a umožnili odehrát i našim úspěšným minitenistům a jejich rodičům strhující zápasy.

Sezónu jsme tedy důstojným způsobem zakončili (někteří i zapili) a už se pomalu můžeme chystat na tu následující. (fotogalerie bude snad doplňována průběžně, sejde-li se mi nějaký kvalitní a publikovatelný materiál)

(tradicí se již stává, že se na zakončení sezóny dozvídáme informace o plánovaných svatbách, tak jsem zvědav, s čím kdo přijde příští rok?:-))

 

DSC07940__kopie.JPG

Tvrdá konkurence

Společenskou událostí nejvyššího významu se o předposlední srpnové sobotě stal 8. ročník oddílového šestiboje smíšených trojic. Splnění náročných nominačních kritérií umožnilo 16 mužům a 10 dorostenkám proniknout do závěrečné, hvězdnými jmény nabité sestavy. Bohužel došlo na poslední chvíli ke dvěma omluveným absencím na postu kapitánek, ale i přesto se losovacího aktu zúčastnil ideální počet 24 účastníků. Ačkoliv z matematického pohledu hrozila značná pravděpodobnost, že se v jednotlivých družstvech sejdou manželské, či rodinné dvojice (nebo dokonce trojice), což pravidla striktně zakazují, nakonec k mému úžasu tato situace vůbec nenastala (doposavad nechápu, jak to holky mohly napoprvé takhle šikovně nalosovat). Naopak se podařilo spárovat několik týmů téměř identických s minulým rokem. Slunečné počasí a občasný, od jihozápadu vanoucí mírný větřík společně s delikatesními pochutinami a nápoji všeho druhu podpořily pohodový den. Hned úvodní tenisová disciplína prověřila taktickou vyspělost a herní kvalitu. Zde bylo zásadní úspěšně se vypořádat s tzv. ..dkami v podání pana magistra, či výškovou (Honza, Peter) a úderovou (Míša) převahou vítězného družstva (posledně tři jmenovaní). Nemilosrdně se letos k účastníkům zachoval bíčvolejbal. Těžký písek brzdil snahu o rychlejší pohyb a až příliš pozdě jsem si uvědomil, že síť byla zajisté moc vysoko, což zcela zásadně degradovalo uplatnění naší blokařky Věry (153 cm). Snad jenom ze sympatií k vítězům (Bára, Kláťa, Samec) jsem tuto disciplínu, kde se nám příliš nedařilo neanuloval. Nohejbal potvrdil pozitivní trend posledních let a to stále stoupající kvalitu smečařek, o čemž se přesvědčilo i naše družstvo, kterému zasadila při mečbolu nekompromisní zakončení Jana. Pro jistotu se musím ještě poradit s odborníky přes pravidla, jestli je povoleno přesáhnout ženskými vnady přes sako. V pinčesu skončilo několikaleté kralování Pjotřka a neprosadil se ani Kláťa s korbelem, což uvolnilo cestu nám mladým, perspektivním (vždyť dohromady nám bylo necelých 140 let). Při penaltách se již občas projevovala jistá únava a problémem bylo nejen dát gól, ale aspoň trefit zařízení, čímž nechci snižovat excelentní zákroky některých gólmanů (viz. fotogalerie). Ve finále tak stačilo k vítězství trojice Petra, Tomáš, Honza jedno ukopnutí se pana magistra a můj nekoordinovaný pád opačným směrem. Hod na koš byl loterií jako vždy. Drtivá většina jedinců si nedokázala poradit s mírným vychýlením koše od osy x (a možná i y) a toto do svých hodů zakomponovat. Ti, kteří po celodenních bojích byli harmonicky vychýleni stejným směrem tento handicap hravě eliminovali a proto naše družstvo (pan Michal, Věra a já) slavilo další překvapivé, leč přesvědčivé dílčí vítězství v disciplíně. Náš impozantní finiš přišel bohužel pozdě a tak se celkovými vítězi stalo favorizované trio Míša, Peter a Honza. O 2. místě rozhodla při shodném počtu bodů doplňková disciplína, v níž jsme své rivaly přepili. Díky menšímu počtu piv tak skončili na bedně pod námi Petra, pan magistr a Tomáš. Slavnostní vyhlášení ukončilo sportovněspolečenskou a odstartovalo společenskosportovní část akce. Ti, kteří neměli pohybu za celý den dost neodolali možnosti dále soupeřit za umělého osvětlení, proběhli i nějaké ty cyklistické závody a stále přibývali čárky na kontech lídrů 7. disciplíny. Během večera dorazili i naši repre z turnaje v Červeném Kostelci. Jura byl ihned zneužit ke společné fotografii celkově 5. družstva, kde nahradil silně unaveného a vyhlášení se nezúčastnivšího Tóbu. Bóďa naopak doplnil tekutiny a vypletl si vítěznou raketu pro nedělní semifinále i finále. Zhruba v jednu hodinu jsme se (jak bývá poslední dobou zvykem) podělili s Péťou Holubovým o zabezpečení areálu (na Mišáka už se spolehnout nedá) a tím celý galaden ukončili.

DSC07799.JPG

26.9. Letošní sezónu zakončil Adam vítězstvím ve dvouhře na turnaji v Lanžhotě. Ve finále zdolal M. Skácela (Chodová Planá) 6:2, 6:2. Tímto vítězstvím si pojistil umístění cca v šesté desítce redukovaného celostátního žebříčku.

20.9. Vítězný double si připsal Adam Nosek v hradeckém Edenu. Ve dvouhře zdolával své soupeře vcelku bez problémů, což potvrdil i finálovým výsledkem 6:2, 6:0 nad J.Bartůškem (Wilson TC). Dramatičtější bylo až finále čtyřhry, ve kterém se spoluhráčem P. Hranickým (Havl. Brod) dosáhli na celkové vítězství až lépe zvládnutým supertiebreakem. 

29.8. Na turnaji v Chocni zvítězil ve čtyřhře Matěj Florian se spoluhráčem D. Proncem (Tesla Pa). Ve dvouhře se probojoval do semifinále. Dařilo se i Lindě Matouškové, která na turnaji dorostenek v Ústi n. O. zvítězila s M. Vašákovou (Pernštýn Pa) ve čtyřhře a ve dvouhře obsadila 3. místo. 

21.8. Vydařená letní série pokračovala pro Adama turnajem na Edenu. Společně s E. Ročkem opět celkově zvítězili ve čtyřhře. Ve dvouhře tentokrát obsadil Adam 3. místo. 

14.8. Úspěšný víkend absolvoval Adam na turnaji pořádaném Teslou Pardubice. Ve dvouhře se probojoval až do finále. To pak byl nucen skrečovat svému deblovému partnerovi E. Ročkovi (1. ČLTK Praha), s nímž získal titul ve čtyřhře. Lukáš Melichárek vybojoval prvenství ve čtyřhře na turnaji v Jaroměři, ve dvouhře přidal 3. místo.

6.8. V Hradci na Edenu proběhl turnaj st. žáků. Ve čtyřhře se prosadila bratrská dvojice Honza s Adamem až do finále.

27.7. Martin Holub se zúčastnil Mistrovství ČR v kat. starších žáků ve Valašském Meziříčí. Po porážce se Š. Robenkem (Přerov) pro něho turnaj skončil v 1. kole.

25.7. Turnaje v Mor. Třebové se zúčastnil Matěj Florian. Se spoluhráčem P. Coyagem (Chrudim) postoupili až do finále debla azískali stříbrné medaile.

18.7. Na turnaji v Chocni postoupil Adam se spoluhráčem V. Havláskem (Dvůr Kr.) do finále čtyřhry, v něm už na své soupeře nestačili.

2.7. Adam Nosek zvítězil na turnaji mladších žáků v Praze na Cibulce. V celém turnaji ztratil pouze 12 gemů a ve finále deklasoval J. Kočího TK Ml. Boleslav 6:0, 6:2  

22.5. O víkendu se uskutečnily oblastní přebory mladšího žactva. Jediný kvasinský zástupce Adam Nosek postoupil ve dvouhře do čtvrtfinále a ve čtyřhře obsadil se spoluhráčem A. Kvapilem (Týniště) 3. místo. Matěj Florian se zúčastnil turnaje ve Skutči. Ve čtyřhře se spoluhráčem Zitou postoupil až do finále, kde podlehli soupeřům až v supertiebreaku.

25.4. Na kurtech Tesly Pardubice proběhl jeden z prvních turnajů mladších žáků venkovní sezóny. Adam Nosek zůstal po prohraném supertiebreaku 13 : 15 těsně před postupem do finále dvouhry a obsadil 3. místo. Ve čtyřhře se spoluhráčem A. Brusenbauchem (Č. Třebová) podlehli svým soupeřům až ve finále. 

28.3. Druhé letošní vítězství ve čtyřhře si na své konto připsala Linda Matoušková, opět se spoluhráčkou N. Odehnalovou. Po vyrovnaném boji zvítězila děvčata ve finále v Žamberku nad svými soupeřkami 7:6, 7:5. 

28.2. Úspěšně si vedli naši hráči na turnaji mladších žáků v Letohradě. Celkovým vítězem se stal Adam Nosek, který tak získal první turnajový titul. Ve finále zdolal O. Šimka (ŽLTC Brno) a v semifinále našeho dalšího zástupce Matěje Floriana. Společně Adam s Matějem obsadili 2. místo ve čtyřhře.

8.2. Z turnaje kat. B, který se uskutečnil v Poděbradech přivezl  Martin Holub pomyslnou bronzovou medaili (doba je zlá, tak se ceny neudělovaly!!!) ze čtyřhry (spoluhráč A. Kozel - Hlinsko).

7.2. A. Nosek zvítězil s E. Ročkem (ČLTK Praha) ve čtyřhře na turnaji ml. žáků ve Vysokém Mýtě. Ve dvouhře obsadil Adam 3. místo.

24.1. Stříbrnou medaili vybojoval ve čtyřhře  M. Holub na přeborech východočeské oblasti, které se uskutečnily ve Dvoře Kr. Se spoluhráčem Kozlem (Hlinsko) našli přemožitele až ve vítězném páru Novák (TC HK), Vágner (Dvůr).

17.1. Ve Vysokém Mýtě proběhl turnaj dorostenek, z něhož se z vítězství ve čtyřhře může radovat Linda Matoušková (se spoluhráčkou N. Odehnalovou - SK HIT HK)

9.1. Na kurtech TC HK proběhly východočeské přebory mladších žáků. Ve čtyřhře se podařilo A. Noskovi získat se spoluhráčem V. Havláskem (Dvůr Kr.) bronzové medaile.

28.11. Úspěšně zahájil halovou sezónu Adam Nosek, když na turnaji ml. žáků na TC HK zvítězil se spoluhráčem V. Kovárníkem (Pernštýn Pa) ve čtyřhře, čímž dosáhl na svůj první titul.