Tak to byl zase rozmarný týden. Počasí si s námi škodolibě pohrávalo, díky čemuž tréninky odpadaly, ale naopak přibývaly nejroztodivnější omluvenky na víkendové zápasy. Sestavit kompletní družstva se již zdálo býti utopií, ale pravděpodobně zapůsobila diplomacie a šarm vedoucích jednotlivých družstev, že i přes 11 absencí se všech 8 víkendových zápasů odehrálo v plných počtech.

Příkladem šel kapitán Míla, který už ve čtvrtek pochopil vážnost situace a naordinoval si individuální tréninkové dávky, které mu otevřely cestu k dodatečné sebenominaci. Že se jednalo o správný krok, hodný následování, dokázal v sobotu, když získal čestný bod „béčka“ proti Týništi.

Zdálo by se, že vyřešení nominačních potíží zastaví přírůstek šedin a umožní pohodové prožití slunečného, tenisového víkendu, ale kdeže. Po roce k nám opět zavítal Vlaďa. Nejde sice ani o tajfun ani o hurikán, ale přesto vydržet v jeho přítomnosti vyžaduje silnou psychickou odolnost nebo aspoň naražení sudu. Okamžitě volíme druhou možnost a po několika pivech jsou i Vlaďova moudra snáze konzumovatelná. S VČE sice nakonec prohráváme 2:7, ale hlavně deblíky jsme si všichni užili, navzdory několika incidentům a hrozícím inzultacím.

Ani další sobotní výkony našich družstev nebyly nikterak radostné. Starší žáci podlehli ve Dvoře Králové 0:9. Na tamějších kurtech bojovali o 1. místo a byli i krůček k vítězství naši babytenisté, ale nakonec podlehli 2:4. Potěšila tak jedině snad Slavie, která se s jistotou zachránila v lize.

Nedělní výsledky již byly mnohem přijatelnější. Dorost bez jakýchkoliv problémů zvítězil v Hradci nad VČE „B“ 8:1. Mladší žáci se střetli doma s Týništěm a ačkoliv by takovýto zápas měl být hrán jenom pro radost a bez nervů, bylo to u několika hráčů úplně jinak. Zvažuji nabídnout absolventům psychologie bezplatnou stáž na příštím utkání a možná to pomůže oběma stranám. Dlouhé, netenisovými činnostmi způsobené prodlevy znamenaly ukončení vítězného souboje v poměru 6:3 až v 16 hodin. V tu dobu již také vrcholil první domácí zápas našich minitenistů a i zde, podle očekávání, občas děti otestovaly psychickou odolnost svých rodičů. Takže to vidím preventivně na dublstáž a už se těším na sobotní „Pohoda cup“.

Pozn.: benjamínci opět zabodovali a suverénně kralují 4. lize (1.6.2014)

O minulém víkendu se soutěže družstev nekonaly, proto je nyní vhodný čas detailněji se věnovat Regionální tenisové lize. V té nás letos reprezentují tři družstva. V 1. lize určené i pro registrované hráče máme za sebou zatím vítězný zápas s Kostelcem, další byly pro psí počasí odloženy. V 1. lize určené pouze pro neregistrované hráče se našim zástupcům zatím daří pouze naplňovat heslo „není důležité zvítězit, ale zúčastnit se, udělat si žízeň a nezranit se“, ale i to pouze částečně. Nováčkem soutěže neregistrovaných je naše B družstvo. Chlapci začínají od 4. ligy a zatím každé jejich utkání přineslo nějaký ten příběh. Proto jejich dosavadnímu vystoupení věnuji nyní větší pozornost.

Motivace a nažhavenost celého týmu před premiérovým soutěžním zápasem již gradovala, když soupeř, pár hodin před započetím tohoto, téměř dva roky očekávaného vystoupení oznámil, že nedorazí. Znamenalo to sice kontumační vítězství 3:0, ale zklamání hráčů nevykompenzovaly ani aspoň mezi sebou sehrané zápasy ani pro tuto slavnostní příležitost naražený sud. V 2. kole borci zajížděli do Týniště a zde se potvrdila správnost celoročně chystané a diskutované taktiky. Mladí a běhaví (Martin, Zdenda) hrají singly (1:1) a ti zkušení (Tománek, Petr, Petr) debly. Pod telefonickým vedením lehce nervózního nehrajícího kapitána se již téměř za tmy podařilo dokoučovat zápas do vítězného konce. Ve 3. kole se benjamínci konečně dočkali zápasu před vlastním početným publikem. K souboji dorazil sympatický manželský pár z Meříče, který byl během rozehry s našimi běhavými podroben odbornému rozboru stran techniky úderů. „Péťo nemusíš“, bylo výsledkem této analýzy. Nevím, s jakými pocity přijal na druhém konci mobilu tento verdikt Karas, ale my diváci jsme začínali tušit, že ještě bude sranda.

Posinglový stav 1:1, situace jako stvořená pro silné jedince. Avšak Tománek s Petrem se ze začátku trápili se zahřátým soupeřem. Až Petrův natažený lýtkový sval za stavu 1:3 dal impuls k obratu. Ve 2. setu byla situace ještě náročnější a skóre 1:4 se již otočit nepodařilo. Po těsně prohraném tiebreaku šli (kulhajíc) chlapci do rozhodujícího setu s předsevzetím, že tentokrát si již začátek nenechají odfouknout. Než se ovšem stihnul Martin otočit do hájovny pro další slivovici pro zahřátí dobře se bavícího publika, bylo to opět 1:4. Tenis se chvílemi měnil v plácanou, tak typickou pro inkfartové koncovky zápasů, ale i díky odvráceným mečbolům a občasné osobní odvaze se podařilo srovnat na 5:5. To však bylo vše a první porážka byla na světě.

O vítězství však náš manšaft nepřišel, bo rozhodnutím vedoucího soutěže byl výsledek upraven na 3:0 v náš prospěch z důvodu neoprávněného startu soupeřky. Kapitáni to tedy vyhodnotili zcela správně. Péťa opravdu nemusel.

(průběžné tabulky ze všech soutěží lze sledovat v odkaze družstva – horní lišta) (19.5.2014)

Průběh uplynulého mistrovského kola se mi tak nějak těžce hodnotí z výsledkového hlediska, bo jsme dopadli ještě hůř než hokejisti, jejichž marný boj jsme s pochopením (díky čerstvě nabitým vlastním zkušenostem) sledovali v sobotním podvečeru při videoprojekci. Na druhou stranu byl i o víkendu prostor na nějaké ty zajímavosti a pozitiva.

Oproti poslednímu zápasu nastoupilo béčko do utkání s Přeloučí s několika změnami v sestavě. Mezi lajny naběhla šest týdnů po porodu Eva, jejíž syn projevil plné pochopení pro máminu zálibu a pro naše nominační problémy. V klidu si celé dopoledne prospal a od Evy na chvíli odpočinul. Svoji premiéru si na domácích kurtech odbyl nový vysoušecí válec, jenž byl zejména v sobotním odpoledni v neustálém zápřahu (díky ideálním podmínkám si práci s ním mohl vyzkoušet téměř každý), ale ani on nakonec nepřemohl opakované přísuny vody, díky nimž a blížící se tmě nakonec nebyl dohrán zápas st. žactva s Lázněmi Bělohrad. Zvýšená mokrost zapříčinila taktéž nedohrání zápasu áčka v Novém Městě. Porážka byla v tu chvíli již neodvratná, ale právě v přerušených deblech jsme byli v laufu a po dvou Plzních cítili šanci na zkorigování výsledku. Vyvýšená novoměstská tribuna umožňuje jedním pohledem sledovat průběh na čtyřech kurtech a tak se divák nenudí, jelikož se vždy někde něco děje, pokud ovšem nedojde k situaci: Michal debl, Míša debl, Jirka debl, Petr debl a to vše v rozmezí 30 vteřin. Nebo pro změnu: Michal konec, Petr konec, Míša konec, Jirka konec – v rozmezí 40 sekund (pouze díky tomu, že Jirka 20 sekund zpochybňoval konec zápasu). Během deštivobouřkové přeháňky jsme se uchýlili do klubovny, což někteří využili k dohnání spánkového a jiní studijního deficitu. Po čase se u zbývajících členů týmu dostavil pitný deficit a jelikož dohrání bylo v nedohlednu, urychleně jsme se přesunuli na mateřskou základnu, kde nás čekali další, počasím neovlivnitelné souboje. Díky šesti různým dodavatelům se nám podařilo sestavit a zprovoznit funkční videoprojekci. Zvláštní poděkování za příjemný sobotní kulturněsportovní večer patří Kláťovi za nalezení optimálního místa pro příjem signálu v HD kvalitě a Velkým Popovicím za 11° kvalitu.

Neděle nám nabídla po delší době ideální tenisové podmínky, jež se bohužel nepromítly do týmových výsledků. Ml. žáci podlehli v Novém Městě, disponujícím sestavou tvořenou pro krajský přebor, vysoko 0:9 a dorost doma těsně prohrál se Dvorem Králové 4:5. Životním zážitkem byla pro hostující slečnu hra v našem areálu, protože dle svého vyjádření konečně poznala, jaké to je hrát pralesní ligu. Vzhledem k tomu, že ze singlu odešla poražena, to zase asi tak jednoduchý není. Alespoň individuálními výkony potěšili Vojta, Kuba, Denisa a Martínek, který se svými kamarády ze školky a prvňačkou Eliškou absolvoval první oficiální minitenisový zápas družstev v historii kvasinského tenisu. V pozápasovém interview se Honzík i Mára shodli na tom, že už se na další zápas těší a v neděli odpoledne vás na něj od 14 h zvou. (25.5.2014)

Týmové soutěže jsou v podstatě na začátku, ale již zápasy 2. kola byly pro některá naše družstva důležité z pohledu boje o záchranu.
Již od středečního podvečera probíhala taktická příprava na zápas s Grubou HK. Po dopití sudu jsme měli připraveno několik vítězných variant, které nám však během čtvrtka zhatil pan Michal, jenž k nespecifikovanému zranění spodní části těla přidal i zranění horní poloviny těla (o hlavu se naštěstí nejedná). Přesně po roce nám tak opět značně zkomplikoval (aspoň v tu chvíli jsme si to mysleli) situaci a donutil nás sejít se na další taktické poradě.
Zápasy dvouher pak víceméně probíhaly v souladu s našimi očekáváními a přáními. Dalo by se sice vytknout pár drobností (Péťův nástup na kurt bez rakety), ale jinak všichni bojovali a získávali důležité body. Škoda jen, že dobře rozehraná utkání nedotáhli do vítězného konce Jura a Mori, ale 4:2 po singlech na našich „hrachovištích“ (kvalitativní ohodnocení našich kurtů jednim ze soupeřů) byl slušný základ. Pátý bod přidaly poměrně rychle Denisa s Míšou a po dlouhé době se nám podařilo vyhrát i oba mužské debly. Mohlo se začít oslavovat vítězství 7:2. Mírně nervózní jsem navíc i očekával zisk titulu „Nejstarší bodující hráč víkendu v 1. KH tř. sk. B“. O toto prestižní individuální ocenění mě však připravil jistý pan Tomáš z Třebechovic a lehce tak pokazil jinak vydařený den.
K němu přispěli i naši babytenisté vítězstvím 5:1 nad Rychnovem, díky čemuž se dostali do čela své skupiny a v následujících zápasech budou bojovat o postup do čtvrtfinále.
Naopak zklamáním je výsledek st. žáků, kteří podlehli v Rychnově 3:6. Stejným výsledkem skončil i nedělní výlet našeho dorostu do Bydžova. S vyrovnaný stavem po dvouhrách se domácí lépe poprali a všechny body ze čtyřher šly za nimi.
Stejně jako před týdnem skončila i nyní bilance našich družstev nerozhodně, tentokrát 2:2. (11.5.2014)