Předčasným vyvrcholením 3. ročníku 1. smeče se bezesporu stalo utkání o titul šampióna Kvasin. Překvapivě se do něho probojovala s decentně odhaleným dekoltem hrající slečna Péťa, která jak v pozápasovém rozhovoru přiznala, hrála poprvé takovýto důležitý zápas před zaplněnými tribunami.

Doposud objížděla pouze turnaje nižší kategorie, takže byla před zápasem lehce nervózní a zapomněla se oholit.

Soupeřem jí byl již ostřílený matador tenisových arén, pan Michal. Tomu však, jak se zdá, se v posledním období lepí smůla na jeho tenisky zn. Niké, což potvrdil i průběh tohoto finále. Hrálo se míčky zn. Zdenda a již v první výměně byl Michal, jsa nespokojen s verdiktem rozhodčího, nucen vyžádat si challenge. Avšak Zdendův jestřáb zcela nekompromisně potvrdil těsný aut. Silnou Pétinou zbraní se kromě jejich přirozených vnadů ukázal servis. Pravácký kik při 2. servisu rozrotoval Zdendu až do publika, kde spočinul na klíně nadšené tenisové fanynky. V tuto chvíli už to s Michalem vypadalo zle, ale po další výměně bylo ještě hůř. Pétin lob se snažil ekvilibristicky zahrát mezi nohami, ale ještě v šatně po zápase bylo z jeho hlasu patrno, že zásah raketou musel být vskutku bolestivý.

Za stavu 40:0 podávala Péťa na vítězství. Nejdelší výměna zápasu byla plná razantních a přesných úderů a fiftýn by si zasloužili oba. Ale opět smůla v neprospěch Michala. Pétin tvrdý forhend nadskočil o pásku, aby se po chvilce váhání Zdenda překulil na soupeřovu půlku a ukončil zápas.

Nečekaným tenisovým šampiónem se tedy stala Péťa, což lehce zaskočilo organizátory, mající připravenu autogramiádu s Michalem. Ten byl i přes porážku v dobré náladě a užíval si zájem fanynek toužících po jeho zvěčnění. Vysoká úroveň zápasu nebyla naštěstí negativně ovlivněna předčasným odtlakováním plechovky s míči ještě v zákulisí ani častými předzápasovými taktickými poradami pod vedením nehrajícího kapitána Morgana.

Péťa tedy vybojovala první letošní body do oddílového žebříčku a rázem se stala horkým kandidátem na zisk putovního poháru. Ten má od sobotního večera v držení Petr za výsledky v roce 2013. Kromě „kuželky“ obdržel ještě sólový tanec a Ženy v akci (na každý měsíc jednu).

V průběhu večera zaujala nestranné pozorovatele vysoká kvalita účastníků soutěží při práci s tenisákem či raketou. Žebříčkové postavení nehrálo pražádnou roli, často rozhodovaly detaily.

Správně zakřivení nosu, šikmost oka, či vrásčitost čela v kombinaci s vhodně použitou technikou držení rozhodovaly o úspěchu či neúspěchu jednotlivých párů při tanci s tenisákem.

Při štafetovém předávání míče se jednoznačně jako výhoda projevila délka sukní. Čím kratší a užší, tím lepší – to byla úspěšná taktika vítězného družstva.

Tipovat vítězku poslední soutěže, to byl vskutku oříšek. Pokud by děvčata měla předvádět své umění s raketou v ruce, to by se ještě nějak pořadí odhadnout nechalo. Avšak technika práce s raketou mezi nohami má svá specifika a nejlépe si s nimi poradila nejmladší účastnice soutěže, čímž si vydražila Muže v aukci 2014. Nicméně všechny soutěžící ženy si zaslouží obdiv, že i v čase lehce popůlnočním hravě zvládly tuto, pro ně ne zcela přirozenou a jednoduchou činnost. (26.1.2014)

O posledním letošním letním víkendu se na kvalitně pokropených kvasinských kurtech konaly okresní přebory staršího žactva pro rok 2013. Absolutní absence sluníčka a teploty lehce nad 10°C nutily děti ke zvýšeným pohybovým aktivitám a nás ostatní k častějším návštěvám vyhřáté klubovny a konzumaci záhřevných nápojů.

Do turnaje se bohužel přihlásilo pouze 8 chlapců a 8 děvčat. Převážně domácí doplnili pouze hráči z Týniště, jelikož ze široké základny sousedního Rychnova nikdo nedorazil.

Los prvního kola si zašpásoval s našimi nejlepšími hráči. Matěj Ehl se musel hned na úvod poměřit s Kubou Ponkovým a Andrejka Tobišková s Luckou Cimmerovou. V sobotním popoledni s námi začalo špásovat i počasí, které několikrát vyhnalo hráče z kurtů a donutilo pořadatele k jejich vysoušení (myslím kurtů, ne hráčů). O historický zápis do Guinessovi knihy rekordů se pokusili Kuba Volfu a David Sedláčku. Jejich zápas 1. kola, započatý v 9.30 na kurtu č.2 byl dohrán ve 14.45 na kurtu č.1. I přes občasná přerušení strávili kluci na hřišti téměř 4 hodiny, než mohl David proměnit mečbol.

Po odehrání dalších zápasů se v sobotním podvečeru uskutečnilo finále čtyřhry. Kuba s Matějem po vyhraném 1. setu a vedení 4:1 v dalším, začali i vinou zhoršující se viditelnosti více chybovat na síti. Kluci z Týniště toho využili, zápas otočili a po vítězství 10:8 v supertiebreaku se už skoro ve tmě mohli radovat z překvapivého vítězství.

Nedělní finálové zápasy hrané zpočátku za přítomnosti mlhy, nabídly kvalitní zápasy a vítězství domácích nad soupeři z Týniště. Kuba porazil Petra Pojezdala 6:0, 6:2, Andrejka zvítězila nad Luckou Hartmanovou 7:5, 6:2 a v atraktivní čtyřhře vybojovaly po výsledku 6:3, 6:4 první místo opět Andrejka s Luckou Cimmerovou.

Teď už nás čeká poslední hrací víkend a další turnaje se rozeběhnou v prosinci v hale. (22.9.2013)

Sportovní veřejností netrpělivě očekávaný 3. ročník bowlingového mistrovství TK Kvasiny mi ještě před svým zahájením přinesl spoustu starostí, jak sestavit jednotlivá družstva, aby zápasy byly co nejvíce dramatické a vyrovnané. Jenže opět se ukázalo, že papírovými předpoklady a statistikami z minulých let se zase až tak moc na dlouhoveských prknech řídit nedá.

Již v rozřazovacích bojích se vyprofilovali favorité na čelní umístění. Mišákova letka s Honzou, Evou a Vaškem na palubě prosvištěla suverénně do play-off z 1. místa následována Bóďovou družinou s lehce rozhozeným obhájcem titulu Kláťou (nakonec o 84 kuželek méně než vloni), zpočátku lehce nervózní Bárou a po sobotní kávě nažhavenou Radkou. Ostatní mančafty se rozjížděly pomaleji a vedoucí duo sledovaly z více či méně uctivé vzdálenosti. Avšak jak to už ve sportu bývá, o úspěchu či neúspěchu rozhoduje play-off. A zde bylo téměř všechno jinak.

Po první části jednoznační a na chvostu osiřelí outsideři (Martin, Majka, Milan) se dokonale zkoncentrovali a vybičovali k nejlepšímu výsledku ve vyřazovací části, zcela jednoznačně vyřadili dosavadní leadery a postoupili do velkého finále z 1. místa. Tam je překvapivě doprovodil i 7. tým základní části, tvořený obhájkyní titulu Míšou, lehce handicapovaným Zdendou, zkušenostmi oplývajícím Zdenkem a skokanem roku Honzou. Jejich vítězství o 4 kuželky tak poslalo i 2. tým základní části pouze do útěchy. Napínavý byl i další vyřazovací souboj. Nenápadně proplouvající družstvo ve složení Láďa, Petr a Jitka bylo zpočátku odsouzené k bojům o 5. – 8. místo, ale po oprávněných protestech a přepočítání výsledků byli nakonec ti šťastnější. Ani velký finiš Moriho podepřený slušnými vrhy Martina, Míry a Zuzky nakonec o 5 kuželek nestačil. V posledním čtvrtfinále od počátku dominovali Petr s Petrem a Martinou nad možná již lehce unavenými Peterem, Petrem a Věrou, kteří se z této porážky neztopořili ani v malém finále a nakonec obsadili 8. místo. S velkým odstupem před nimi skončilo družstvo 5. nejlepšího hráče soutěže jednotlivců – Moriho. O stupínek výše se vyšplhal se svým týmem Bóďa, který se zároveň stal vítězem soutěže jednotlivců před Mišákem, jenž nakonec vytáhl své ovečky na 5. místo.

Vlastní finále už tolik dramatických okamžiků jako vyřazovací zápasy nepřineslo, bo někteří jedinci řádili jako tsunami (Karas 172, Jitka 144) a o pořadí na bedně bylo jasno. Trošku vyrovnanější tak byl pouze souboj o konečné 3. místo, které si ovšem neustále se zlepšující Zdenkové s Míšou a Honzou zkušeně pohlídali. I přes Láďův finálový výpadek dosáhli Petr s Jitkou společně vrcholného výkonu a vynesli celé trio na stříbrný stupínek.

Díky velkému zlepšení Martiny a Karase (každý o 47 kuželek) stačil k jednoznačnému celkovému vítězství i průměrný výkon 3. člena družstva. Vítězům (foto) patří gratulace a ostatní mohou z přiložených statistik a fotografií analyzovat a přemýšlet, kde se stala chyba J. (3.11.2013)

Ačkoliv je pouze několik hodin po ukončení prestižního klubového míčového šestiboje, zjišťuji, že vinou totálního vyčerpání z celodenního sportování a organizování si pouze mlhavě vybavuji některé, pro tuto reportáž zásadní momenty. Ještě štěstí, že jsem prozřetelně domluvil s Martinem dokumentování a z těch několika set fotografií co pořídil (přesně 1600 – jsem zvědavej, kdo to bude selektovat a upravovat), si bude možné celý průběh oživit.

Oproti minulým rokům bylo po ránu na kurtech méně listí a podstatně se zlepšila docházka. Nicméně Vítkova nedochvilnost (hadi asi nechtěli snídat) znamenala drobnější opoždění losování. Účast několika nováčků dala vzniknout novým smíšeným trojicím, které jsme doposud neměli možnost v tomto složení vidět v akci. Stmelování před vlastním zahájením bojů bylo první zatěžkávací zkouškou týmového ducha a soudržnosti všech osmi družstev. Úvodní tenisové zápasy ukázaly, že asi ne vždy tzv. papíroví favorité zvítězí, a právě možná již hned zde na startu ztratili Mišákovci a Peterovci důležité body, které jim nakonec chyběli k celkovému vítězství.

Zákrokem dne bych vyhlásil Hančin počin během čtvrtfinálového nohejbalového zápasu. V domnění, že míč může jít přes síť až po třetím dotyku, se k úžasu všech vrhla po mém, v nouzi zahraném obranném odkopu a pravou rukou zabránila přechodu míče přes sako do soupeřova odkrytého pole. Slušnej reflex.

Příjemné letní počasí, dostatek jídla a pití zvyšovaly celkovou pohodu a spokojenost byla znát jak na stranách vítězů, tak poražených i na realizačních týmech. Během odpoledních penaltových rozstřelů se už u některých borců projevovaly drobnější známky únavy a ne zcela bystré reakce. Důležité bylo, že se nikdo nezranil ani nebyl zraněn (nepočítám-li odřená kolena), i když některé zásahy asi bolely. Pevná ruka a přesnost bylo to, co většině aktérů při závěrečné disciplíně již chybělo. Výjimkou byl pouze Honza, který proměnil 7 košů z 9, což bylo víc, než měla drtivá většina družstev celkem.

Konečné výsledky na prvních místech byly nejvyrovnanější ze všech 6 ročníků. Při shodném počtu bodů rozhodl o vítězství týmu Petr, Bóďa, Bára před trojicí Peter, Tomáš, Míša pouze vyšší počet vypitých piv (lze-li věřit notářsky neověřenému ručnímu zápisu a sčítání). Pouze o jeden bodík zpět zaostali Michal s Honzou a Petrou. Vítězi doplňkové disciplíny se stalo trio Zdenek, Petr a Jana. Gratuluji.

Jelikož jsem při závěrečném hodnocení pravděpodobně zapomněl poděkovat děvčatům za celodenní servis a starost o naše žaludky, činím tak nyní, a pro příští rok slibuji i zajištění většího množství piva, aby nebylo nutno se o půl třetí ráno přesouvat do hospody J  (25.8.2013)