Poslední kolo rozhodovalo o našem setrvání či sestupu hned ve dvou kategoriích. Zatímco u st. žactva byla záchrana opravdu už jen v oblasti teorie, což nakonec potvrdila i porážka s Náchodem B 3:6, u dospělých se jevila (při souhře 4 výsledků od 2. ligy počínaje až po náš zápas s Grubou) vcelku reálně.

Celý týden jsem přemýšlel a konzultoval, jak postavit singly. V pátek večer už jsem měl tu správnou sestavu, kterou jsem v noci změnil ještě na lepší a cestou do Hradce jsem oznámil tu vůbec nejlepší, která se neshodovala se žádnou předcházející variantou.

Po chvilce čekání na vysušení kurtů započaly úvodní dvouhry, které Petr i Michal prohráli ve třech setech. V tu chvíli jsem již podával rezignaci na funkci kapitána. U děvčat jsem ve tři body věřil, což také Míša s Karolínou splnily, ale výkonnost domácích borců na 3. a 4. místě v porovnání s našimi byla velkou neznámou a případné zaváhání by pro nás znamenalo velký problém. Naštěstí Martin a Vojta potvrdili, že jsou ve formě a své protivníky s přehledem převálcovali, čímž oddálili moji rezignaci a přiblížili naše vítězství (a z 25% záchranu). To během chvilky potvrdily holky, které celou sezónu obětavě makaly ve prospěch týmu a získávaly bod za bodem (celkem 16 z 21 možných).

Do deblů jsem šli s tím, že vítězství už je sice naše, ale potřebujeme ještě minimálně jeden bod pro lepší skóre při shodě bodů s VČE HK nebo Novým Městem. Opět se ale potvrdilo, že na této úrovni je čtyřhra naším nejslabším místem. Bilanci dvou vyhraných zápasů ze 14 jsme si ani tentokrát nevylepšili. S Grubou jsme tedy vyhráli 5:4 a rychle jsem začal zjišťovat další pro nás důležité výsledky. Definitivní potvrzení záchrany nám přinesla až zastávka v Třebechovicích, které nám po roce opět pomohli a jejich vítězství 7:2 nad VČE nás posunulo na konečné 6. místo. Na oslavu jsme si dali jedno rychlé pivo a dobře naladěni (Michal sice brumlal, že jsme mohli zůstat na ořezávku) jsme vyrazili na domácí základnu. Nakonec tedy vše dobře dopadlo a k veselé náladě přispělo i zjištění Jirky T., že si v Hradci zapomněl rakety (ještě že jsme nehráli třeba v Chlumci).                             (25.6.2011)

Nabitý sobotní program zahájil zápas dospělých Kvasiny „A“ – Třebechovice „A“. Věřil jsem, že by to při troše štěstí a velké dávce tenisového umění mohlo dopadnout v náš prospěch. V mé víře mě podpořil Petr, který si opět oblékl své vítězné červené tričko a i přes vyrovnaný druhý set získal první plánovaný bod. Blízko k dílčímu překvapení měl Michal, ale vedení 5:1 ho evidentně zaskočilo a k vítězství ve 2. setu nestačilo (doporučuji vyměnit triko). Bohužel ani Míša nepředvedla nijak oslnivý výkon (kéž by byl vždy jejím soupeřem Ivan) a plány na slušný výsledek se začaly lehce bortit jako naše tréninková stěna. Naštěstí Kája po probdělé noci (pomáhala a chránila) potvrdila svoji letošní formu a udržela si neporanitelnost. Ronyho pocity ze zápasu jsou víceméně nepublikovatelné a Mário se přesvědčil, že starší zeď lze zbourat snad jenom s dynamitem. Složení deblů bylo dopředu jasné, stejně jako to, že více než dva body z nich nezískáme. Jirka nastoupil ke svému prvnímu letošnímu zápasu a jeho přítomnost přinesla více klidu a jistoty pro Petra, který se tak po mnoha a mnoha deblech (Rokytnici nepočítám) mohl radovat z vítězství. Třísetový zápas se stejným průběhem i koncovkou si užila i děvčata a přidala čtvrtý bod, který nakonec může být důležitý i pro celkové umístění.
Během jejich zápasu začala dohrávka „B“ dospělých proti Kostelci. Jura dotáhl nadějně rozehraný první set a i ve druhém udržoval soupeře v odstupu. Vítězstvím zařídil čtvrtý bod a na kurt mohl nastoupit Vojta za stavu 5:2 ve třetím setu. Dohrávka trvala zhruba 3 min. a pátý bod byl doma. Do deblů nastoupili nově utvořené dvojice a asi i to se podepsalo na tom, že další bod jsme již nezískali.
Vrcholem sobotního dne se stala podvečerní dohrávka RTL OPEN opět s Kostelcem. Před dvěma týdny byla přerušena kvůli dešti, ale sobotní počasí o moc lepší nebylo, takže jsme skoro za stejných podmínek navázali plynule začátkem 3. setu. Pak už to bylo pouze pro silné jedince. Martin začal drtivě a po chvíli jsme vedli 3:0. Poté soupeř zjistil, že jsem na hřišti i já a rázem bylo 3:5. Martin přidal (já se ještě šetřil na rozhodující balóny) a bylo 5:5. Klíčový okamžik nastal v zápětí. 5:6 a já na servisu. Kluci z Kostelce mě podrželi a šlo se do tie-breaku. Vývoj : 4:1, 5:5, 7:5 a celkové vítězství 2:1. Pak už jsme jenom šli s Martinem na slivovici (dvě), protože si ji za výkon a jak to za mě odběhal zasloužil (a vůbec neprotestoval). (18.6.2011)

Vánoce sice budou až (už) za půl roku, ale naše mládežnická družstva hrající krajské přebory obdržela nadílku již o tomto víkendu.
Žákům v obou kategoriích naděloval TC HK „B“. Jediná Denisa zaznamenala v neděli čestný bod, znamenající ovšem definitivně 2. místo pro mladší žáky v krajském přeboru, což je vynikající úspěch a zopakování umístění z roku 2007.
Dárečky obdrželi i dorostenci v Lázních Bělohrad. Přes porážku 0:9 musím pochválit Vojtu za bojovnost, s kterou odvracel jeden mečbol za druhým, až málem celý zápas otočil k vítězství. Radost udělala i děvčata v deblu. Nevím, zda k tomu přispěl příjezd Mária a Ivana a vidina zpáteční cesty s „hráškem“ (podle navigace a ještě blbě), ale snad poprvé byly v jejich hře vidět prvky ze čtyřhry a vůle po vítězství. Od 2. setu hrály bez zábran a předvedly svůj letošní nejlepší výkon. Zpáteční cestu jsme si zpestřili kličkováním po Bělohradě (nechápal jsem, proč jsou všude zátarasy a jak se mám dostat na hlavní) a jízdou v protisměru proti tančícím folklórním souborům z celé východní Evropy a přilehlé Asie.
Se soutěží se v sobotu rozloučili naši nejmenší tenisté vítězstvím nad Náchodem „B“ 5:1. V konečné tabulce babytenisu obsadili 4. místo a do vyřazovacích zápasů již nepostoupili.
V okresních soutěžích se poprvé podařilo zvítězit starším žákům – 3:0 v Rokytnici. Stejným výsledkem porazilo družstvo dorostu Rychnov „C“. Pouze mladší žákyně podlehly soupeřům z Týniště 1:2. (19.6.2011)

Co napsat k neděli? Mladší žáci pokračovali v nastoleném trendu a přivezli si ze Dvora Králové vítězství 8:1. Bližší informace o utkání nemám a tímto uděluji důtku vedoucímu družstva a jeho tiskovému mluvčímu za nekomunikativnost a negativní postoj k médiím.
Stejní soupeři se sešli i na kvasinských kurtech v kategorii dorostu. Chlapci z Tennis clubu potvrdili role favoritů a na celkovém vítězství 7:2 se podíleli šesti body. Vcelku rychlý průběh všech zápasů zablokovala druhá děvčata. Obě si od začátku vyměňovala vzájemné „sympatie“. Prvním vrcholem se po hodině hry stala rozepře o skóre. Áďa hlásila 1:0 ve 2. setu, slečna Výprachtická (nechalo by se o ní napsat mnohé, ale radši se zdržím komentáře) 5:6 v 1. setu. Oříšek k rozlousknutí byl na světě. Po delší debatě jsme se dostali až k jadérku. Tím byl 3. gem, který si obě hráčky vehementně přisvojovaly. Nakonec ho nezískala ani jedna, problém byl vyřešen a Adriana vyhrála první set. V následující více než hodině a půl jsme moc pěkného tenisu neviděli, spíše to bylo v parném poledni psycho končící hororovou koncovkou 3. setu. Za mečbolových stavů 40:15 a v následné hře 40:0 vždy přepadl Áďu strach z vítězství a soupeřce nakonec „darovala“ celý zápas 6:4 4:6 5:7.
I průběh následného holčičího debla nasvědčoval, že půjde o další „výživný“ zápas. Trápení všech přítomných se po prohraném prvním gemu 3. setu nakonec rozhodla děvčata ze Dvora ukončit a zápas vzdala. To již na okolních kurtech probíhal zápas ml. žactva B se soupeřem z Rychnova. Za nerozhodného stavu po dvouhrách se naše hráčky lépe vypořádaly se čtyřhrou a vítězstvím 2:1 oplatily soupeři porážku z prvního zápasu.
Podvečerním vrcholem se stal Re-Live 1. setu finále Federer - Nadal v podání dvojice Bečvarovský – Krassek. Aspoň takto zprostředkovaně jsem se tedy mohl pokochat pohledem na špičkový tenis a nasát (kromě plzničky) i atmosféru French Open. (5.6.2011)