Sobota 28. ledna byla nejen dnem finálových bojů na Australian Open, ale také dnem, kdy se v místě tenisem doposud nepolíbeném (pohostinství u Elišky), rozmáchli členové a příznivci našeho klubu ke svým prvním letošním smečím.

Na úvod celého pestrého programu byl vyhlášen vítěz oddílového žebříčku za rok 2011. V krátké rekapitulaci, za hudebního doprovodu Mistra, bylo připomenuto, co vše musel Petr pro úspěch v loňském roce vykonat (viz. fotogalerie 2012) a jakou cestou se jeho případní nástupci musí vydat. Dobrou připravenost i na letošní sezónu prokázal Petr následně, když zvládl nápor šestnácti děvčat při tanečním sólu.

Dalším bodem večera bylo losování majitelů značkových pitných režimů, bez kterých se žádný tenista neobejde. Vlastní akt, stejně jako veškeré dění na sále, byl pod dohledem jestřábího oka a věřte tomu nebo ne, soudek plzničky putoval k dědovi Slávkovi a pětilitrák moštu k Morimu. Doufám tedy chlapci, že tato klubová podpora se projeví na zlepšení vaší hry a kvalitních výsledcích.

Při dalších tanečních sériích, během nichž měli čtyři vylosovaní kapitáni za úkol sestavit smíšená šestičlenná družstva, začala lehce stoupat nervozita u Kláti. Blížila se jeho velká chvíle, a jak už to při přímých přenosech bývá, stát se mohlo cokoliv.

To na parketě bylo veselo při štafetovém předávání tenisáku umístěného mezi nohama. Ze dvou semifinálových bojů postoupili dále Martinovi mlaďáci a Vaškův soubor vyzrálých a zkušených borců. Finále bylo vyrovnané až do poslední předávky, o kvalitě všech aktérů svědčí i to, že nedošlo k jedinému vyklouznutí, a tak až cílová fotografie rozhodla o těsném vítězství mladých.

A už se blížil první vrchol akce. Telemost s Marií Šarapovovou. Spojení přes skype se podařilo navázat na poprvé, ale trochu jsem měl obavy, v jaké náladě bude Maruška po finálovém výprasku od Azarenkové. Mé starosti byly zbytečné. Holka se ukázala jako správná parťačka. Ochotně zodpověděla veškeré dotazy (pravda je, že v ruštině, s čímž mohlo mít mladší publikum při překládání občas problém), týkající se tenisu, ale i jejího soukromého života. Potěšila nás svým zájmem účastnit se letního soustředění (pokud včas vypadne ve Wimbledonu) a nakonec pogratulovala Petrovi k 1. místu v žebříčku (viz.příloha)

Kláťa svůj úkol zvládnul na jedničku s hvězdičkou a teď už bylo na Poupátkách, aby celou akci vygradovaly.

Děvčata vstoupila před zaplněný sál rázně, bez obav a ostychu (v baru si pochvalovali jejich pravidelná soustředění během večera). Smyslné a odvážné prvky jejich sestavy rozvášnily všechny přítomné a v bouřlivé atmosféře jsme byli svědky nevšedního uměleckosportovního zážitku. Holky děkujem.

S příchodem nového dne nastal čas pro tvrdé lokty a pevné nervy. Pod vedením Martina Dohnálka, který zajišťoval hudební produkci celé akce, se dražil lehce erotický tenisový kalendář TK Kvasiny. Do dražby se zapojilo šest zájemců. Jejich napínavý souboj zvedl nakonec pětinásobně původní vyvolávací cenu. Jméno šťastného majitele z pochopitelných důvodů (obava před odcizením vzácného exempláře) neuvádím.

A pak už následovala podmanivá recitace z tenisové chvilky poezie (viz. příloha) a opět se hrálo, zpívalo a tancovalo a pokud se to líbilo, můžeme si příští rok opět zasmečovat.

Nebývá zvykem pořádat Zakončení sezóny v době, kdy se lidé opalují a koupou. Pokud se však akce plánuje už v lednu, musí se s nějakými těmi vrtochy počasí na začátku října počítat.

Před vlastním losovacím aktem proběhlo ještě několik činností nezbytných k zajištění hladkého průběhu celého programu (úklid listí, sběr kaštanů, naražení sudu, instalace slunečníků, …). Poté již třicítka hráčů bedlivě sledovala, kdo bude komu vylosován za spoluhráče, či za soupeře.

V průběhu dne jsme odehráli 35 kvalitních zápasů, při kterých se bavili všichni účastníci, jichž se nakonec sešlo více než 60 (+ dva kojenci). Technika hry některých playerů by jistě stála za hlubší rozbor, ale radost ze hry byla patrna u všech. Brzdné dráhy v blízkosti plotu prozrazovaly maximální nasazení, které ze sebe borci vydolovali, když se pohodová, poklidná výměna přeměnila v hon kočky s myší. Obdiv zaslouží především ženy amatérky, které svými osobitými zásahy do hry (především pak na síti) často přiváděly soupeře k zoufalství. Škoda jen, že už se brzy stmívá, jinak by šlo odehrát ještě spoustu atraktivních zápasů. Tak zase příští rok.                                                                                                           (1.10.2011)

Po úspěšné lednové premiéře jsme opět prezentovali svoje bowlingové dovednosti.
Náročná čtyřdráha v Dlouhé Vsi s deseti (někdy bohužel i jenom devíti) oběšencema na konci otestovala 31 hráčů různého věku, pohlaví a herních stylů.
Kompletní výsledky družstev i jednotlivců jsou pro případné zájemce uvedeny v příloze, kde naleznete i další data a rozbory (prozatím bez grafických výstupů). Např., že jsme ve třech kolech dohromady zapsali 9540 kuželek (pro příští rok bych stanovil cíl 10000, což je zlepšení o pět kuželek na hlavu a hru), teoreticky tedy byla každá 238x na „zemi“.
Ze všech podkladů jsem se snažil vypracovat seriózní analýzu o vlivu toho, či onoho na konečný výsledek, leč marně.
Vliv dráhy. Zde jsem byl blízko nezvratného důkazu i proti provozovatelům dráhy, že čtyřka dává nejmíň. Házelo na ní šest různých družstev a hned pět zde zaznamenalo svůj nejhorší týmový výsledek. Celou teorii mi bohužel rozcupovalo Ivanovo družstvo, které se zde naopak vzepjalo ke svému zdaleka nejlepšímu výkonu a to navíc v posledním finálovém kole, kdy měly mít vlivem postupujícího času a přibývajícího alkoholu výsledky sestupný trend. To se ovšem nestalo a naopak průměrný výkon na jednotlivce byl ve třetím kole nejlepší – i když pouze o 1,62 kuželky než v nejhorším prvním kole.
To by mohlo svědčit o stabilitě a malé odchylce našich výkonů, nebýt třeba Martina Královýho, který šel dolu o 56 kuželek. Že by vliv alkoholu? V žádném případě. Druhým a posledním postupně se zhoršujícím je Honza Kadlec. Takže zase nic.
Další, kdo povážlivě překročil hranici pojmu stabilní výkon je Petra. Postupné zlepšení o 70 shozených kuželek jí vyneslo titul „skokanka večera“ a jelikož se kolo od kola lepšilo spolu s ní ještě dalších pět borců (a jde skutečně o reprezentativní vzorek), je na světě téměř nezvratitelný důkaz, že s přibývajícím množstvím alkoholu nejenže neklesá, ale u 20% naopak stoupá výkonnost.
Jelikož členem této skupiny je i Jindra, pro potřebu neprůstřelného závěru této analýzy počítám s tím, že požil (důkazem budíž fotografie, kde sedí u stolů, na nichž jsou rozpité nebo již dopité sklenice, jakožto i fotografie, na kterých Jindra není, ale sklenice ano).
Nakonec, aniž bych v to již doufal se mi podařilo aspoň jeden nezvratný zákon : Jde-li Martin Kadlec na bowling, zapomene tam boty. (jako podklad posloužily jeho poslední dvě návštěvy v rozmezí pěti dnů – zlí jazykové tvrdí, že je to od té doby, co je tam nová servírka – viz. foto ve fotogalerii) (19.11.2011)

Letošní ročník smíšeného míčového šestiboje byl doprovázen neustálými drobnými nominačními zádrhely, ale nakonec se v sobotu ráno v tolerované akademické půlhodince sešlo 16 borců a 8 borkyň.
Losovací akt vytvořil osm trojic složených zpravidla z muže nejlepšího středního věku s charakteristickým bříškem (typ mazanec), ze svalnatého mladého muže sportovního vzezření (typ vánočka), doplněných o půvabnou a milou dorostenku.
Předpověď počasí nám jednoznačně vyslala na odpoledne varovný signál a tak bylo třeba minimalizovat prodlevy mezi zápasy, což se bohužel vždy nedařilo (ty dospělí jsou kolikrát horší než děti), a tak závěrečné hody na koš již probíhaly za sílícího deště a chladna, což byl po polední třicítce docela velký šok, na který nebyli evidentně všichni připraveni.
Každá vyřazovací disciplína měla jiného (často překvapivého) vítěze, což svědčilo o vyrovnanosti družstev. „Favorité“ to neměli vůbec jednoduché a prokázalo se, že taktika a dobrý los jsou často důležitější, než individuální schopnosti. V tenise tak pouze do útěchy postoupil Bóďa, ve volejbale neuspěl Kláťa (vím, to byly ty prsty) a v nohejbalu Tománek. V něm naopak plně bodoval Petr Tomaščin. Nejlepším střelcem penalt se stal možná překvapivě Petr Brandejs a tak jedinou jistotou zůstává ve stolním tenisu Petr Bečvarovský.
Zatímco jsme se klouzali po antuce a bořili v písku, z kuchyňky se nesla vůně vynikajících bramboráků a dršťkový. Vyvolení jedinci již také od rána udatně bojovali v sedmé disciplíně a dosahovali pozoruhodných výsledků. V popředí se vykrystalizovala zejména skupinka Martin, Martin, Martin, Míra, Michal, Petr a Petr. Jejich úsilí bylo naplněno vyprázdněním prvního sudu ještě před ukončením sportovních bojů.
O celkovém vítězi není stále rozhodnuto. Ihned po vyhlášení „vítězného“, tříčlenného družstva ve složení Míša, Petr, Bóďa, Ivan, Denisa byl všímavým soupeřem podán protest za neoprávněný start dvou hráčů. Verdikt DK není doposud znám, nicméně v těchto případech bývá přísný, ale spravedlivý. (27.8.2011)
foto – viz. fotogalerie