Jarní sezóna 2013 byla započata meziokresními přebory většiny kategorií. Vzhledem k zrušení turnajů starších žáků a žákyň, kde měli naši hráči největší šance na úspěch, jsou nejlepšími umístěními dvě 3. místa Lucky Cimmerové mezi ml. žákyněmi. Překvapivého dílčího úspěchu dosáhli v deblu mužů bří Jirka s Petrem, když porazili na přeborech v Bydžově 2. nasazený pár.

Na domácích dvorcích vyvrcholila předsezónní příprava kontrolním turnajem mužů a dorostenců. Díky některým nečekaným výpadkům se startovní pole dávalo jako již tradičně docela složitě do stavu akceschopnosti. Psí počasí a dozvuky sobotních besídek prověřily odolnost 7 statečných před blížícími se mistrovskými souboji.

Asi by bylo blbý napsat, že : “do finále se podle očekávání dostali,“ tak to vynechám. Zápasem o titul byl po dohodě a Michalově ústupku zcela netradičně poctěn kurt č. 3. Bylo tak vyslyšeno nevyslovené přání desítek diváků (především mladých maminek doprovázejících svá dítka na turnaji v přehazované), sledovat aspoň po očku pány v nejlepších letech, lopotící se za neovladatelným míčkem a zhluboka funící již při pouhé simulaci pohybu.

Průběh zápasu byl více než vyrovnaný, nebál bych se říct, že jsem byl i chvílemi lepší, ale v koncovkách obou setů zahrál Mišák vždy po jednom neskutečným míči (1. set prohoz, 2. set volej – kdo neviděl těžko uvěří, ale fakt dal vítěznej volej!?!), čímž mě zcela odrovnal a před již v tu chvíli prázdnými tribunami oslavil se vztyčenou levicí vítězství.

Se slušným bodovým ziskem tak zahájil pětiměsíční cestu za vysněnou dřevěnou trofejí pro vítěze oddílového žebříčku. Poděkování patří sponzorovi šampaňského (bylo delikatézní) Mílovi D. a zároveň mu přeji brzké zahojení puchýře.   (28.4.2013)

Název článku bude asi pro nezasvěcené těžko pochopitelný, ale účastníci 2. ročníku 1. smeče mají jasno.

Virové i jiné epidemie bohužel znemožnily řadě zájemců zúčastnit se aktivně akce, a tak pouze zdravé jádro čítající zhruba padesátku příznivců klubu mohlo na úvod zatleskat Martinovi při přebírání nádherně zpracovaného putovního poháru za vítězství v žebříčku za rok 2012. Uvidíme, co tato prestižní cena udělá s motivací hráčů v letošní sezóně a jaká jména budou v příštích sedmnácti letech přibývat na podstavci.

Následná taneční zábava, zpestřená kontaktními soutěžemi, umožnila většině účastníků rozhýbat svá těla. Bylo znát, že se jedná o setkání sportovců, kteří se zvládnou dostat do i z krkolomných pozic.

Očekávaným vrcholem 1. smeče se stal Půlnoční šok. Pěvecky vyzrále vystoupení mladých, talentovaných borců s hlasem i bez a jejich profesionální (až na technický doprovod) podání kvasinské tenisové hymny, doplněné nápaditou choreografií blížící se místy k improvizaci, přineslo bouřlivé ovace hudebně znalého publika. Členové skupiny tímto děkují svým rodinným příslušníkům, které v poslední době z důvodu účasti na zkouškách a maximálního soustředění se na vystoupení trochu opomíjeli, za jejich podporu a pochopení.

Popůlnoční část zábavy probíhala již v rychlém tempu, odehrávajíc se střídavě na parketu (matně si vzpomínám, že jeden z párů skončil i pod stolem) a ve výčepu při čerpání Medical Time-outu.

Celou povedenou akci jsme s Michalem důstojně zakončili zpěvem kvasinské tenisové hymny (ještě že už nás skoro nikdo neslyšel).

Na závěr bych chtěl poděkovat všem účastníkům i sponzorům a komu se to líbilo a pobavil se, tak se zase za rok na chvíli zastavte podívat na borce s raketou …

Foto z akce ve fotogalerii 2013        (27.1.2013)

Po důkladné analýze jsem došel k závěru (zároveň zdůvodňujícímu naše až 6. místo), že pro úspěch byl tentokrát zcela zásadní los. Na prvních třech místech se totiž umístili páry s čísly 7, 6 a 5, které začínali později a měli tak více času se na soupeře připravit.

Drtivá většina z 21 zápasů byla vyrovnaná a zpočátku narušovala plánovaný časový harmonogram. Nejčastějším výsledkem se stal tie-break (celkem 8x), ale zaznamenali jsme i jednoho potupného kanára (Jirkovi prasknul výplet a chvíli mu trvalo, než si zvyknul na novou /starou/ raketu).

Vítězství na prestižním turnaji tak po týdnu mohl slavit opět Bóďa (ale po sobotě asi nebyla chuť) s Denisou, kteří všech 6 zápasů vyhráli, byť 3x v tie-breaku. Až na 2. místo se překvapivě vyšplhali Michal (v sobotu nebyla besídka?) s Vojtou se čtyřmi výhrami. O třetím místě se rozhodovalo v závěrečném utkání. Péťa s Bárou si poradili s Martinem a Ivanem ml. a dostali se tak na bednu.

Při pohledu na výsledky si říkám, jestli není škoda, že byly zrušeny smíšené debly v soutěžích družstev, třeba by to občas nějaký důležitý bodíky pro nás hodilo.              (24.2.2012)

Již třetí víkend v řadě pokračovaly práce na vybudování kurtu č. 4.

Po první, dřevorubecké fázi (tzv. hurikán Ivan), spočívající ve vykácení stromů a keřů a jejich následnému zpracování, přišlo ke slovu demoliční komando. Použití trhavin jsme z tréninkových důvodů zavrhli a v rámci zlepšení fyzických dispozic našich borců zvolili kombinaci sbíječky, palice a beranidla. Překvapivě z řad (jeden) našich středoškolských pedagogů se zpočátku objevil zajímavý pokus o přepsání fyzikálních zákonů, ale proti silnému větru zeď opravdu nadzvednout a položit nešla.

Ke slovu tak přišly metody osvědčené již za starého Řecka, či při dobývání středověkých hradů. Pravda, nejedná se o nejrychlejší pracovní postup, ale soustředěnému náporu nakonec ani zeď neodolala. Zato základ, to už byl jiný level. Zde už jsme museli plně spoléhat na součinnost voltů, wattů a joulů. Do boje s masou betonu se neohroženě pustili zejména Zdenda s Martinem. Jejich trvalému, devítihodinovému nátlaku však nakonec podlehla. Kluci tak měli pouze smůlu v tom že se o víkendu v jejich blízkosti nevyskytovali žádní náboráři z OKD (pro mladší ročníky: ostravsko-karvinské doly), jinak by už jistě měli v kapsách lukrativní smlouvy.

Doposud bylo jednadvaceti úderníky odpracováno 230 hodin a snad nám bude počasí přát i nadále, abychom v letošním roce splnili náročný harmonogram prací (nebráníme se ani jeho překročení J).            (18.11.2014)