Již třetí víkend v řadě pokračovaly práce na vybudování kurtu č. 4.
Po první, dřevorubecké fázi (tzv. hurikán Ivan), spočívající ve vykácení stromů a keřů a jejich následnému zpracování, přišlo ke slovu demoliční komando. Použití trhavin jsme z tréninkových důvodů zavrhli a v rámci zlepšení fyzických dispozic našich borců zvolili kombinaci sbíječky, palice a beranidla. Překvapivě z řad (jeden) našich středoškolských pedagogů se zpočátku objevil zajímavý pokus o přepsání fyzikálních zákonů, ale proti silnému větru zeď opravdu nadzvednout a položit nešla.
Ke slovu tak přišly metody osvědčené již za starého Řecka, či při dobývání středověkých hradů. Pravda, nejedná se o nejrychlejší pracovní postup, ale soustředěnému náporu nakonec ani zeď neodolala. Zato základ, to už byl jiný level. Zde už jsme museli plně spoléhat na součinnost voltů, wattů a joulů. Do boje s masou betonu se neohroženě pustili zejména Zdenda s Martinem. Jejich trvalému, devítihodinovému nátlaku však nakonec podlehla. Kluci tak měli pouze smůlu v tom že se o víkendu v jejich blízkosti nevyskytovali žádní náboráři z OKD (pro mladší ročníky: ostravsko-karvinské doly), jinak by už jistě měli v kapsách lukrativní smlouvy.
Doposud bylo jednadvaceti úderníky odpracováno 230 hodin a snad nám bude počasí přát i nadále, abychom v letošním roce splnili náročný harmonogram prací (nebráníme se ani jeho překročení J). (18.11.2014)