Za těch deset let, co se konají tenisová soustředění mládeže jsme už prožili ledacos, ale letošní jubilejní ročník se svými povětrnostními manýry výrazně vše převyšoval.
Při nedělním budování stanové osady již někteří rodiče dobře tušili co se bude v nadcházejících dnech dít, a tak šly kolíky do země s razancí větší než bývá obvyklé. První prověrka naší odolnosti započala zhruba 5 min. po konci Eurofinále. Nevím, jestli následná světelná šou byla na počest vítězství Španělska, ale více než hodinu trvající představení doprovázené silným větrem nám silně zaneřádilo kurty. Po pondělním probuzení do jasného dne mohla mít služba kropící zprvu radost, že tuto činnost za ni vykonala příroda, ale úklid všeho toho co napadalo sebral daleko více času a sil. A těch bylo zapotřebí, neboť Lucka se ujala kondičního tréninku s vervou jí vlastní. To, že se po chvíli objevili první remcalové bylo dobré znamení, bo soustředění nejsou žádný lázně a je třeba makat.
Pondělí nám přineslo i první bolístku. Při opravě výfuku na mém voze zn. Škoda Felície píchla pana Michala vosa do kotníku. Bližším šetřením bylo zjištěno, že při výkonu nepoužil pracovní obuv, pročež mu zanikl nárok na jakékoliv odškodnění.
Po odpoledním tréninku jsme se večer v našem letním kině přenesli do Venezuely. Péťa při výkladu oprášil svoji pedagogickou minulost a pomocí ukazovátka nám detailně přiblížil své putování po téměř necivilizovaných oblastech Jižní Ameriky.
Teď už to zkrátím. Úterý ráno: hromy, blesky, přívalový déšť, budíček o hodinu dřív, vysoušení a úklid kurtů. Dopolední trénink jsme museli trochu improvizovat, ale šlo to i mezi kalužemi. Obalování květáku neohroženo. Odpolední předpověď zněla jasně. Ve čtyři začne pršet. Nekecali, a tak sotva se uklidily kurty po odpoledních předsunutých zápasech, už jsme byli zase pod vodou. Pod vodou jsme byli i ve středu, ale jelikož to bylo v aquaparku, šlo o daleko příjemnější zážitek. Chybělo snad jen sluníčko, ale zase jsme měli celý areál jen pro sebe. Některé děti nebylo téměř možno z bazénu dostat, ale nakonec i Michal pochopil nutnost včasného návratu na základnu, kde už chystal Jirka vše potřebné na grilování.
Čtvrteční tropy zakončené již očekávaným vydatným večerním přívalákem prověřili hlavně naši schopnost ubránit se dehydrataci (to se konzumací zhruba 400 l tekutin podařilo).
Soustředění jsme v pátek zakončili singlovými a deblovými zápasy, po nichž už následovalo stěhování do domácích postelí. V podvečer zavládl po delší době nad areálem božský klid, který ale netrval dlouho, bo od jihozápadu přišla bouřka.
Díky maminkám, babičkám (možná i tatínkům) a Tomášovi za zajištění vynikajících obědů a večeří, Jirkovi za zhotovení skvostného vybavení šatny, všem trenérům za činnost během soustředění a nakonec i tomu počasí, které se na mnoha místech republiky chovalo daleko hůř. (7.7.2012)
