Nabitý sobotní program zahájil zápas dospělých Kvasiny „A“ – Třebechovice „A“. Věřil jsem, že by to při troše štěstí a velké dávce tenisového umění mohlo dopadnout v náš prospěch. V mé víře mě podpořil Petr, který si opět oblékl své vítězné červené tričko a i přes vyrovnaný druhý set získal první plánovaný bod. Blízko k dílčímu překvapení měl Michal, ale vedení 5:1 ho evidentně zaskočilo a k vítězství ve 2. setu nestačilo (doporučuji vyměnit triko). Bohužel ani Míša nepředvedla nijak oslnivý výkon (kéž by byl vždy jejím soupeřem Ivan) a plány na slušný výsledek se začaly lehce bortit jako naše tréninková stěna. Naštěstí Kája po probdělé noci (pomáhala a chránila) potvrdila svoji letošní formu a udržela si neporanitelnost. Ronyho pocity ze zápasu jsou víceméně nepublikovatelné a Mário se přesvědčil, že starší zeď lze zbourat snad jenom s dynamitem. Složení deblů bylo dopředu jasné, stejně jako to, že více než dva body z nich nezískáme. Jirka nastoupil ke svému prvnímu letošnímu zápasu a jeho přítomnost přinesla více klidu a jistoty pro Petra, který se tak po mnoha a mnoha deblech (Rokytnici nepočítám) mohl radovat z vítězství. Třísetový zápas se stejným průběhem i koncovkou si užila i děvčata a přidala čtvrtý bod, který nakonec může být důležitý i pro celkové umístění.
Během jejich zápasu začala dohrávka „B“ dospělých proti Kostelci. Jura dotáhl nadějně rozehraný první set a i ve druhém udržoval soupeře v odstupu. Vítězstvím zařídil čtvrtý bod a na kurt mohl nastoupit Vojta za stavu 5:2 ve třetím setu. Dohrávka trvala zhruba 3 min. a pátý bod byl doma. Do deblů nastoupili nově utvořené dvojice a asi i to se podepsalo na tom, že další bod jsme již nezískali.
Vrcholem sobotního dne se stala podvečerní dohrávka RTL OPEN opět s Kostelcem. Před dvěma týdny byla přerušena kvůli dešti, ale sobotní počasí o moc lepší nebylo, takže jsme skoro za stejných podmínek navázali plynule začátkem 3. setu. Pak už to bylo pouze pro silné jedince. Martin začal drtivě a po chvíli jsme vedli 3:0. Poté soupeř zjistil, že jsem na hřišti i já a rázem bylo 3:5. Martin přidal (já se ještě šetřil na rozhodující balóny) a bylo 5:5. Klíčový okamžik nastal v zápětí. 5:6 a já na servisu. Kluci z Kostelce mě podrželi a šlo se do tie-breaku. Vývoj : 4:1, 5:5, 7:5 a celkové vítězství 2:1. Pak už jsme jenom šli s Martinem na slivovici (dvě), protože si ji za výkon a jak to za mě odběhal zasloužil (a vůbec neprotestoval). (18.6.2011)